Brno, 20. února 2014 - Košíková, jejíž počátky se datují do 90. let devatenáctého století, dorazila do Brna poměrně pozdě. Její největší propagátor Kristián Fanta se s ní seznámil na kurzu atletiky v Praze v roce 1919. Získal pro ni přátele ze Sokola Brno II a z YMCA. Hrála se tehdy většinou jako doplněk cvičení.

Ze Sokola Brno II se košíková rozšířila do dalších sokolských jednot: Sokola Brno I, Žabovřesk a Králova Pole. První cennější úspěch dosáhli dorostenci Sokola Brno I, kteří v roce 1928 vyhráli sletový turnaj.

Mezníkem ve vývoji košíkové v Brně byl rok 1932, když Sokol Brno I vyhrál s muži sletový turnaj. Současně byl založen turnaj O Tyršovu vlajku. V Brně hráli poprvé američtí košíkáři a také špičková reprezentace Lotyšska. V roce 1933 vyhrály ženy Sokola Brno I turnaj Tyršových her v Pardubicích. O dva roky později se v královopolské sokolovně uskutečnilo první mistrovství republiky, v němž dominovali Pražané. V sezóně 1938-1939 již putoval titul poprvé do Brna zásluhou Sokola Královo Pole

Během druhé světové války přešla sokolská družstva do brněnských sportovních klubů. Po válce byly obnoveny sokolské jednoty. Sokol Brno I se stal nejúspěšnějším oddílem v celé historii české košíkové. Pod tímto názvem získal v soutěži mužů v letech 1946 až 1951 pět mistrovských titulů v řadě. Další pětici přidal pod názvem Spartak ZJŠ Brno a dalších devět pod názvem Zbrojovka Brno.
Byli v ní takoví hráči, jako Zdeněk Bobrovský, jeden z nejlepších evropských rozehrávačů, nebo Milan Merkl, desáté nejlepší křídlo na světě, před nímž bylo osm Američanů a jeden Rus. Dalšími osobnostmi byli František Konvička a Vladimír Pištělák. O prvním z nich se říkalo, že dokáže dát koš i ze šatny, pokud ovšem budou otevřené dveře. O síle tehdejší Zbrojovky hovoří fakt, že nebyla doma poražena sedm let. Když vyjížděla na letní turné do zahraničí, dokázala třeba vyhrát venku 26 ze 27 utkání. Porazila i italské národní družstvo v době, kdy mu dělala v Římě tréninkového sparingpartnera.

Od roku 1992 do roku 2009, kdy klub, hrající tehdy národní ligu, skončil svoji činnost z finančních důvodů, změnil celkem osmkrát svůj název. Důležitější byly ale mistrovstvé tituly v letech 1994 až 1996. Největšími úspěchy klubu byla finále v Poháru mistrů evropských zemí 1964 a 1968, finále Interkontinentálního poháru v roce 1969 v USA a finále Poháru vítězů pohárů v roce 1974. Na utkání proti legendárnímu Realu Madrid ve finále PMEZ 1964 vzpomíná Jan Bobrovský: „Byli jasnými favority. Byla spíš otázka, o kolik prohrajeme. Vyrovnaný zápas a porážka o tři body byla v té době senzací. Dodatečně si uvědomuji, že Španělům k vítězství také trochu pomohli rozhodčí."

Po krátké přestávce se nejvyšší basketbalová soutěž mužů do Brna vrátila. Družstvo, které hraje pod názvem MMCité Brno, vzniklo v roce 2010 jako B tým BK Prostějov, do něhož přišli hráči z Basketbalu Brno, který ukončil činnost. Po dvou spíše neúspěšných sezónách v národní lize se v třetím roce a po přechodu do Brna podařilo dík jejímu rozšíření a současně finančním problémům Hradce Králové postoupit do extraligy, v níž bojuje o udržení v soutěži.

Tým Houseři Brno hrál NBL od sezóny 1998/1999 osm let pod šesti různými názvy. Ke konci svého působení se spojil v BBK Brno. Z ligy ale sestoupil a nakonec z finančních důvodů skončil.
V letech 2009–2011 startoval v lize tým Basketball Brno, který získal licenci odkoupením od Liberce. I zde sehrály rozhodující úlohu ukončení činnosti finanční problémy.

Jestliže existoval v Brně tým mužů, který je nejúspěšnější v historii českého basketbalu, totéž platí o ženách. Klub, který nyní hraje pod názvem IMOS Brno, vznikl v roce 1993, kdy družstvo, které postoupilo do 1. ligy, dostalo výpověď z haly Moravské Slávie. Zakotvilo v Žabovřeskách, kde začala dlouholetá spolupráce trenéra Jana Bobrovského s manažerem Jiřím Hamzou. Cílem bylo navázat na slavné období, v němž v roce 1951 získal mistrovský titul BK Žabovřesky. V prvním ročníku v nejvyšší soutěži skončilo družstvo třetí. Oběma zakladatelům se podařilo poměrně rychle získat nejlepší české hráčky a vhodně je doplnit zahraničními posilami. Sezóna 1995/1996 znamenala první mistrovský titul, po němž následovala šňůra až do sezóny 2006/2007. V ní tým odehrál od 7. února 1998 do 10. února 2007 rekordních 256 utkání v řadě bez porážky. Do závěrečného turnaje prestižní Evropské ligy, tedy do Final Four, se probojoval šestkrát.

V roce 2006 si připsal vysněné prvenství. I v roce 2008 postoupil do finále, v němž získal stříbrné medaile.

Pohromou pro Žabiny byl rok 2010. Po vítězství v lize odešlo z kádru sedm klíčových hráček a rozloučil se také dlouholetý manažer Jiří Hamza. V další sezóně navíc přišel klub o některé sponzory. Úspěchem posledních let je vítězství v Českém poháru v roce 2013, v němž navíc sehrál tým vyrovnané finále ligy s USK Praha, kterému nejméně ve dvou utkáních (série skončila 1:3) viditelně pomohli rozhodčí. Dodejme, že za dobu své existence vystřídaly Žabiny celkem jedenáct názvů.

Delší historii má další brněnský prvoligový klub, který nyní hraje pod názvem Valosun KP Brno. Vznikl v roce 1960 a pod názvem KPS Brno figuroval až do roku 1992. V první lize hraje jubilejní 50. sezónu. Poprvé v ní startoval v ročníku 1962-1963. I když se mu nepodařilo získat ani jeden mistrovský titul, má na kontě osm stříbrných a sedm bronzových medailí. Úspěšně překonal i krizi na počátku tohoto století, kdy tři sezóny hrál ve druhé lize. Největšími úspěchy jsou finálové starty v Poháru L. Ronchettiové v roce 1982, kdy v Linci po vyrovnaném prvním poločasu podlehl favorizovanému Spartaku Moskva. I v Poháru CEWL 2009 vyšly ve čtyřčlenné finálové skupině vítězně soupeřky. Podobně jako brněnský konkurent i v Králově Poli se měnil název týmu. Ten současný je osmý.

Tradice basketbalu jako vysokoškolského sportu sahá před druhou světovou válku, během níž byla přerušena. V padesátých letech minulého století fungoval basketbal pod hlavičkou tehdy jednotné Slávie VŠ Brno. V jejím rámci v roce 1953 vzniká tým mužů a o rok později i ženský oddíl. V roce 1963 se ale tělovýchovná jednota dělí na tři samostatné kluby – Univerzitu, Techniku a Vysokou školu zemědělskou. Do nich se rozdělují jednotlivé sporty. Ženy se stávají členkami Slávie Univerzity, zatímco muži odcházejí do Techniky. Ženy v té době hrály první ligu, která měla 12 účastníků jak českých, tak slovenských. Umisťovaly se ve středu tabulky. Po zúžení nejvyšší soutěže na osm družstev hrála Univerzita národní ligu. Opírala se především o vysokoškolačky. Současně nejlepší hráčky přecházely do vyšší soutěže v rámci Brna i mimo Brno.

Kritickým se pro Univerzitu stal podzim 2001, kdy Masarykova univerzita jednostranně vypověděla smlouvu o podpoře tělovýchovné jednoty, kterou se doposud nepodařilo obnovit. Basketbalistky VSK Univerzita, jejichž podmínky se tím výrazně zhoršily, se nyní pohybují ve výkonnostních soutěžích.

Muži Techniky hráli 2. ligu, později přejmenovanou na národní. V roce 1973 se jim dokonce podařilo se probojovat na jednu sezónu do 1. ligy. V letech 1965–1988 spolupořádali mezinárodní turnaj k 17. listopadu. Pro oddíl (a celou tělovýchovnou jednotu) byly kritickými změny po roce 1989. Oddíl startující pod hlavičkou VSK Technika Brno vznikl v roce 1996 a pohybuje se v městských soutěžích.

V letošní sezóně reprezentuje Brno v nejvyšší soutěži mužů MMCITÉ, v ženské má Brno hned trojnásobné zastoupení. Kromě IMOSu a Valosunu je třetím účastníkem Sportovní škola míčových her, která vznikla v roce 2005 pod názvem Sportovní škola míčových her mládeže Brno Žabovřesky. Dnešní název má od roku 2007.

Jiří Povolný