Brno, 25. června 2011 - Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je od svého založení v roce 1923 součástí nynější Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Od té doby naplňuje svá tři základní poslání: poskytuje praktické pedagogické a vědecké zázemí posluchačům studijních programů lesnictví, krajinářství a dřevařství, zabezpečuje řádné hospodaření s univerzitním majetkem a slouží široké veřejnosti při využívání bohatství příměstských lesů.

Lesní porosty školního lesního podniku mají rozlohu více než 10 000 hektarů a vytvářejí souvislý komplex lesů, sahající až k městu Blansku. Lesy se vyznačují značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení praktického výukového pracoviště univerzity. Školní podnik má mnohaletou tradici v rozvoji estetické a výchovné funkce lesů. Přírodní krásy zdejší oblasti jsou dlouhodobě záměrně doplňovány. Na vyvýšeninách jsou udržovány nádherné výhledy do okolí. V komplexu souvislých lesů jsou upravovány lesní palouky, kolem nichž jsou pro zpestření vysazovány cizokrajné dřeviny. Jsou podchycovány prameny, následně budovány lesní studánky a na vybraných místech jsou umístěny pomníky a pamětní desky. Celé území je protkáno velmi hustou sítí cest, jak státních, tak lesních, spravovaných školním podnikem. Stejně velmi četná je i historická síť turistických stezek pro pěší.

V roce 1929 byl u příležitosti oslav 10. výročí založení Vysoké školy zemědělské v Brně (předchůdce Mendelovy univerzity v Brně) vytvořen takzvaný Lesnický Slavín. Rozmístěním prvních 40 pamětních desek byl proveden významný krok k usměrnění pěších návštěvníků lesa. Turistům byly dány k dispozici studánky plné zurčící pramenité vody, pamětní desky na malebných místech a větší či menší majestátní pomníky, věnované vynikajícím českým i zahraničním lesníkům a umělcům, význačným učitelům lesnických věd, také zvěři a stromům samotným. Dodnes se pokračuje v tomto díle budováním dalších objektů, a tak Lesnický Slavín čítá v současnosti již více než 70 objektů.

Zakladatelé Lesnického Slavína nemohli ve 20. a 30. letech minulého století předpokládat budoucí vývoj rekreačního využití lesů, tedy především rozvoj cykloturistiky, který nastal po roce 1990. Personál školního podniku tedy musel akutně řešit tento problém, neboť často docházelo k vjíždění do lůna lesních porostů, což přírodu poškozovalo. A řešil ho vstřícně. Dal k dispozici veškerou cestní síť cykloturistům, vyznačil ji v terénu a zanesl do map. V současnosti tato síť na ŠLP čítá na 160 km značených cyklotras. Tato aktivita se zúročila. Ustala nepovolená a poškozující jízda po lese, návštěvníci na kolech začali využívat lesní cestní sítě, a to nejenom při sportu nebo tréninku pro zdraví, ale také cíleně za poznáním Lesnického Slavína.

A tak je v dnešní době před procházkou nebo projížďkou na kole v přírodě využívána kniha Památníky Adamovských lesů a mapa Lesnický Slavín, vydané školním podnikem. Sportovní vycházky a vyjížďky lze kombinovat s těmi za poznáním. Počet prvků Lesnického Slavína je poměrně velký. Mezi nejznámější patří studánka sv. Huberta s vyobrazením patrona myslivců, památník Karla Hynka Máchy s úryvkem z jeho velké básně Máj, studánka Ptačí svatyně, Památník umučených lesníků, památník profesora Haši, pamětní deska Rudolfa Těsnohlídka, studánka Leoše Janáčka s notovým úryvkem z opery Příhody lišky Bystroušky, či studánka spisovatele Jaromíra Tomečka.

Období dalšího rozšíření lesní rekreační turistiky na přelomu tisíciletí je spjato především s rozvojem hipoturistiky. V areálu školního podniku a na jeho hranici s Brnem vzniklo několik koňských stájí, které jsou bohužel s minimálními výběhy pro koně, bez hipodromu. Milovník koní si v těchto stájích může pronajmout koně k jízdě a nádherně tak relaxovat, avšak většinou v lesích lesního podniku. Vysoký počet výjezdů na relativně malém území potom přináší problémy, včetně střetů s pěšími návštěvníky a cykloturisty. Lesní cesty využívané koňáky jsou totiž současně zahrnuty do sítě turistických stezek pro pěší a také do cyklotras. Kopyty koní je poškozován povrch cest, jsou tedy oprávněné obavy o zdraví dalších návštěvníků, pohybujících se po koňmi rozbitých a rozšlapaných cestách. Největším problémem současnosti je ovšem nepovolený vjezd terénních motocyklů a čtyřkolek do lesů. Je to naprosto bezprecedentní poškozování životního prostředí na úkor přírody, lesní zvěře, ptactva i návštěvníků lesa.

Nebývalé rekreační možnosti školního podniku jsou velkým zavazujícím dědictvím. To nabývá na významu v kontextu s dobou, kterou prožíváme, tedy s přepracovaností, stresem a únavou. Proto Školní lesní podnik, nově vyhlášený i Lesnickým parkem, podporuje rozšiřování bezeškodné rekreace v lesích. V poslední době jde především o výstavbu nových víceúčelových lesních cest a cyklostezek, například v oblasti Hádů. Tyto nové liniové stavby pro návštěvníky lesa, včetně parkovišť na nástupních místech do lesa, byly vybudovány ve spolupráci s Jihomoravským krajem a sdružením obcí, a to z dotačních prostředků Evropské unie. Při rozšiřování tohoto způsobu rekreace je však povinností nás všech bojovat proti nezodpovědným jedincům, kteří svými nešvary znepříjemňují pobyt ostatním nebo dokonce poškozují přírodu. Na kouzelné studánce Prosba lesa u Arboreta Řícmanice je vytesáno v kamenné desce nadčasové poselství, kterým by se měli řídit všichni návštěvníci lesa: Milý člověče! ... Nepustoš mne!

Ing. Pavel Mauer
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně