Brno, 16. listopadu 2012 - Koncem srpna byla pro veřejnost otevřena stavba Silnice I/42 Brno, Velký městský okruh Dobrovského, jejímž investorem bylo Ředitelství silnic a dálnic České republiky a Statutární město Brno, která je svým rozsahem dosud největší dopravní stavbou na území města Brna. Řeší komunikační průchod zastavěným územím městské části Královo Pole a Žabovřesky dvěma dvoukruhovými tunely v délce 1 250 metrů, dále upravuje stávající mimoúrovňovou křižovatku Žabovřeská-Hradecká-Dobrovského a ve spodní části Králova Pole navazuje na mimoúrovňovou křižovatku Dobrovského – Svitavská radiála. Stavba obou tunelů v daných geologických podmínkách a husté zástavbě patří k největším podzemním dílům v České republice.

Stavba byla zahájena v červnu 2006 i přes řešení četných odvolání podaných proti některým z patnácti vydaných stavebních povolení. Žaloba na stavební povolení pro realizaci tunelu způsobila právní komplikace, které zapříčinily, že ražba Královopolského tunelu byla zahájena až v lednu 2008. Zhotovitelem stavby bylo Sdružení VMO Dobrovského ve složení OHL ŽS, a. s., Metrostav, a. s., a Subterra, a. s.

Stavba byla rozdělena na tři dílčí staveništní plochy. Samotná ražba Královopolského tunelu, dvou tunelových tubusů, byla realizována ze staveniště v prostoru mezi ulicemi Poděbradova a Košinova v Králově Poli. V rámci přípravy objektů povrchové zástavby pro ražbu Královopolského tunelu bylo asi u 100 nemovitostí instalováno statické zajištění, spočívající v umístění ocelových ztužujících rámů do dveřních a okenních otvorů a ocelových ztužujících táhel. Dále byla v prostoru ulic Veleslavínova, Dobrovského a na rohu ulic Pešinova a Palackého třída realizována pomocná opatření pro ražbu metodou takzvané tryskové injektáže, to je vrtání svislých pilířů podél obytné zástavby, sloužících k omezení vlivu poklesové kotliny.

Druhá významná část stavby se nacházela nad ulicí Slovinskou, kde na výstavbě technologického centra tunelu probíhalo hloubení stavební jámy pro budoucí vestavbu, sloužící provozu tunelu (ventilátory, trafostanice, výtah, únikový prostor). V této oblasti, především ve vnitrobloku ulic Palackého třída, Dobrovského, Slovinská, Pešinova, byly prováděny takzvané kompenzační injektáže, spočívající ve vyhloubení startovacích šachet pro injektování vodorovnými vrty do podzákladí bytových domů. V území výše uvedených ulic byl rozmístěn systém měřicích prvků, díky kterému byly získávány údaje poskytující přesnou reakci této oblasti na postupující ražbu.

Třetí rozsáhlou částí stavby bylo staveniště mezi ulicí Hradeckou a Luční, kde byla provedena demolice mostu Hradecká, mostu na ulici Korejská, lávky pro pěší a uskutečnily se zde stavební práce na opěrných zdech, galeriích a mostech. Samostatnou částí třetího staveniště byla výstavba křižovatky Královopolská-Hradecká, která byla zahájena v srpnu 2008. Ve své definitivní podobě je křižovatka mimoúrovňová s tím, že spodní část řízená světelnou signalizací je využívána především pro místní provoz a doprava tranzitní je vedena po dvou nových mostech.

Další související stavbou Velkého městského okruhu, která byla v říjnu 2008 zahájena, je celková rekonstrukce mostu Fanderlíkova a Horova, opěrných a protihlukových zdí v celé trase VMO mezi ulicí Fanderlíkovou a Luční a dále úprava souvisejících ploch pod mostem na ulici Horova. Zhotovitelem této stavby bylo Sdružení SDS EXMOST – FIRESTA – Brno, Žabovřesky. V oblasti Králova Pole v prostoru mezi areálem Královopolské strojírny a ulicí Sportovní byla realizována stavba MÚK Dobrovského – Svitavská radiála. Tuto stavbu tvoří jednosměrné křižovatkové větve, mosty s navazujícími opěrnými a zárubními zdmi a související vodohospodářské objekty, inženýrské sítě a protihluková opatření. Celková cena stavby je cca 1,1 mld. Kč. Územně stavba přímo navazuje na výjezd z tunelu a současně s ním byla také uvedena do provozu.

Ing. Vladimír Bielko
vedoucí Odboru dopravy Magistrátu města Brna
Foto: Roman Fiša

Vyšlo v Brno Business & Style