Brno, 20. března 2013 - Bosonohy jsou nejmladší brněnskou městskou částí, ale nejstarší zmínka o nich je obsažena už v listině z roku 1237 v listinách krále Václava IV. Bosonohy byly vždy dobrou hospodářskou lokalitou s kvalitním vínem a polnostmi.

Samotný název je třeba chápat jako pojmenování místa mokřinatého, vlhkého, které bylo potřeba přejít bosou nohou. Historicky si Bosonohy udržují vesnický ráz a novodobě si přidávají městské vymoženosti. Vysvětlením předchozího protimluvu je, že když jezdíme za prací a zábavou do středu města, říkáme „jedu do Brna".

Bosonohy mají silné historické i současné rodinné vazby na okolní obce Žebětín, Popůvky a Ostopovice a s Troubskem mají i společnou farnost a hřbitov. Dálnice D1 Bosonohy oddělila od Ostopovic a připravovaná trasa R43 se nás chystá oddělit i od Troubska. Po roce 1918 se silnice přes Bosonohy stala součástí hlavního tahu Brno–Praha a v roce 1930 se stala i součástí závodního motoristického Masarykova okruhu. Bosonohy tak byly součástí Velké ceny Brna, velké motoristické světové akce.

BOSA, nové bosonožské středisko aktivit

Naše městská část má v současnosti před sebou velké úkoly. Některé, jako je výstavba dlouhodobě chybějící infrastruktury služeb pro obyvatele, můžeme řešit sami. Jedná se především o vybudování Domu služeb s prostorami pro lékaře, drobnou provozovnou, knihovnou či obchodem. Jde sice o dlouhý a náročný úkol, ale má již možné řešení vzniku. Jiné, větší úkoly, jako je dokončení kanalizace nebo řešení katastrofální dopravní a hlukové situace, nelze řešit pouze na lokální úrovni. Zejména u dopravních problémů je možné problémy řešit jen v součinnosti s městem a krajem při pomoci státu a evropských dotací.

Pohled na Bosonohy z letadla

Do roku 1975 chodily bosonožské děti do školy v Troubsku. V tomto roce byla postavena škola vlastní a dnes mají Bosonohy jednu novou školku a jednu spravenou a vybavenou budovu školy pro první stupeň. Vedle moderní budovy školky vyrostla v roce 2012 nová, krásná budova, které jsme dali název BOSA, bosonožské středisko aktivit. Tu nyní mohou využívat všichni Bosonožáci pro svůj volný čas. Velké prostory polí a lesů nám umožňují půvabné vycházky. Podařila se i obnova zničené aleje, která nyní slouží místním k procházkám. Aktivní členové komise životního prostředí se pečlivě starají o místní zeleň a vytváří příjemná zelená zákoutí. Vedle nich je potřeba chválit i občany kolem komise kultury, bez jejichž organizačních schopností bychom se dobře nebavili.

Dopravní situace je v Bosonohách neúnosná

Kulturní dominantou Bosonoh je místní orlovna. Od 19. století byla v Bosonohách velmi silná skupina divadelníků, která si našla své pokračovatele v současném divadelním spolku Křemen.
Bosonohy mají i svůj folklór, který se časem měnil, ale tradice se naštěstí zachovávají. Hody jsou oslavou sv. Floriána, patrona Bosonoh. Zachovala se i tradice Starých aneb Babských hodů v říjnu po sv. Havlovi. Z nových tradic je zajímavá místní slavnost SUDOVAL, kde hlavní atrakcí je válení sudů do vrchu. Letos se bude konat v prvním srpnovém víkendu již 21. ročník. Pěknou tradicí v jarním období se už stalo setkání heligonkářů a další z kulturních a společenských aktivit je přátelství s družební italskou obcí Abbadia Lariana v Lombardii u jezera Lago di Leco.

Bosonohy se také mohou pyšnit mnoha slavnými rodáky, mezi něž patří například biskup Vojtěch Cikrle, spisovatel a básník Petr Skarlant, cyklistická legenda Miloš Hrazdíra, fotbalista Karel Kroupa nebo krasobruslařka Radka Kovaříková. V Bosonohách žije a pracuje mnoho různorodých malých i velkých firem a osobností. Takže jejich budoucnost je a bude určitě zajímavá. Bosonohy jsou mou srdeční záležitostí, a proto jim přeji skvělou budoucnost. A pokud budu moci, rád ji věnuji kus svých sil.

Anastazios Jiaxis
starosta MČ Bosonohy