Brno, 22. února 2011 (MEDIAFAX) - Lidé z občanského sdružení Nesehnutí se spolu s ekologickými aktivisty a odpůrci globálního obchodování rozhodli bránit malé obchody v Brně prostřednictvím vlastních návrhů na úpravy územního plánu města. V úterý to řekla koordinátorka kampaně Brno v akci Hana Chalupská.

"Usilujeme o pestrou a hustou síť obchodů ve městě. Naším cílem je nastavení férových pravidel pro rozvoj všech formátů maloobchodu ve městě," řekla Chalupská. Dodala, že klíčovým nástrojem pro podporu pestré a husté sítě obchodů jsou změny v územním plánu města.

Nesehnutí a další ekologické organizace se proto rozhodly prosazovat prostřednictvím takzvaného zástupce veřejnosti taková opatření v územním plánu, která podpoří vznik obchůdků v docházkové vzdálenosti pro obyvatele Brna. Nesehnutí, jako zástupci veřejnosti, spolu s ekology proto vystoupí se svými požadavky na veřejných projednáních územního plánu, která brněnský magistrát pořádá pro Brňany v úterý a ve středu, vždy od 17.00 v sále Břetislava Bakaly na Žerotínově náměstí.

"Radnice má studie, které dokládají, že v letech 2006 – 2009 zmizelo z města pět set obchodů. Zároveň má výzkum, který dokládá, že osmašedesát procent obyvatel města si nová nákupní centra již nepřeje," řekla Chalupská. Město musí podle ní v souvislosti s expanzí a koncentrací nákupních center řešit dopravní problémy, přichází záborem zemědělského fondu o kvalitní půdu a kácením o stromy a v jednom případě o významný přírodní prvek ve městě. "Malí obchodníci navíc nemají od radnice žádné signály, že by stála o jejich zachování nebo dokonce rozvoj. K nákupním centrům je naopak nadmíru vstřícný jak územní plán, tak městské investice do řešení sítí i dopravy," shrnula důvody ustanovení zástupce veřejnosti Chalupská.

Podle mluvčího Nesehnutí Jiřího Koželouha otevřeli obchodníci na konci roku 1998 u jižní hranice města centra Olympia a Avion Shopping Park. V roce 1999 se tam zvýšila automobilová doprava oproti roku 1998 o padesát procent, což představuje denní provoz třiceti tisíc aut. "Pětačtyřicet procent automobilů bylo z Brna, zbytek pak přijížděl z celého regionu," připomněl Koželouh. Rozšiřování nákupních center pak nekontrolovaně pokračovalo i v dalších letech a to i na území městské části Brno-jih. "Tři magistrátní varianty konceptu územního plánu přitom počítají s dalšími plochami na jihu Brna v tak velkém rozsahu ploch, které zabírají již stojící nákupní centra," řekl Koželouh.

Z průzkumu Magistrátu města přitom Brna vyplývá, že čtyřem z deseti Brňanů chybí pouze menší specializovaná prodejna, menší samoobsluha či večerka, třem z deseti obyvatel brněnských městských částí nechybí žádný další obchod. "Malé obchody na rohu zanikají a lidé jezdí nakupovat přes celé město," konstatoval Koželouh.

Kampaň na podporu rozvoje pestré a husté sítě obchodů v Brně podpořilo v posledních měsících prostřednictvím petice více než 4600 lidí. Kampaň neziskových občanských sdružení podporuje i maloobchodní síť Brněnka a Bacom, nevládní organizace a občanské iniciativy, významné osobnosti z vědecké oblasti i kultury.

"Návrhy na řešení situace s maloobchodem v Brně předáme městu prostřednictvím institutu zástupce veřejnosti. Pro něj sbíráme podporu od minimálně dvou stovek občanů v Ekologické poradně Veronica. Kdokoliv může náš návrh podpořit i odesláním esemesky nebo odesláním připomínky, kterou máme k vytištění předchystánu na webových stránkách kampaně," vyzval Brňany k aktivitě Milan Štefanec z Nesehnutí.