Kolik lidí podle odhadů dodnes používá Windows XP?

Přestože nemusí platit, že každý počítač se připojuje k internetu, můžeme za nejpřesnější statistiku využívání operačních systémů považovat údaje z monitoringu návštěvnosti internetových serverů. Z nich vyplývá, že v ČR používá Windows XP necelých 23 % uživatelů a jedná se o druhý nejpoužívanější systém za Windows 7 s podílem přes 45 % (podle monitoringu Rankings.cz v březnu 2014). Celosvětově je podíl Windows XP ještě vyšší. Podle statistiky Netmarketshare.com používá Windows XP téměř 28 % uživatelů.

Ukončení podpory operačního systému Windows XP (dále jen XP) se proto dotklo mnoha firem i domácností. Způsobilo poprask, jehož výsledkem byla masívní kampaň, která nakrátko zastínila všechny snahy Microsoftu upozornit na nové produkty a zlákat k nim zákazníky dobrovolně.

Je paradoxní, že se Microsoftu dostává tolik pozornosti v souvislosti s ukončením softwaru, a nikoli jeho vytvořením. Je možné to vnímat sarkasticky a ušklíbnout se nad tím, že novější Windows asi nebudou žádná výhra, když se jim tolik uživatelů dlouhodobě vyhýbá. Stejně tak je ale možno vyslovit uznání Microsoftu za vytvoření softwaru, který úspěšně slouží už od roku 2001. Mnoho věrných uživatelů si bude stát za tím, že XP je zkrátka příliš dobrý systém na to, aby se ho vzdali dobrovolně.

Při troše nadhledu musíte přijít na to, že pravda je někde jinde. Windows XP jsou i se třemi servis packy a stovkami záplat zastaralé a novější verze Windows nejsou vůbec špatné. Objektivně jsou lepší než XP. Rychlejší, stabilnější a bezpečnější. Proč se tedy uživatelé brání inovaci? Protože operační systém má sám o sobě mnohem menší význam pro užitnou hodnotu počítače, než je nám podsouváno s každou novější verzí Windows. Uživatelé přece nepracují s operačním systémem, ale s aplikacemi. Proto je logické, aby požadavek na změnu operačního systému vzešel právě od inovace aplikačního softwaru, nikoli obráceně. Jenže mnoho aplikací funguje na novém systému prakticky stejně jako na starém a v takových případech je přínos inovace operačního systému sporný, zatímco náklady jsou jasně vyčíslitelné.

U XP proto zůstávalo mnoho firem, které dnes řeší hned dva problémy naráz. Pokud se rozhodnou změnit systém, budou řešit problém s kompatibilitou a dost možná vynucenou změnou softwaru. I laik pochopí, že je to nezáviděníhodná situace. Zpětně se tak ukazuje, že firmy, které již dříve investovaly do přechodu na Windows 7, možná nezískaly nějakou bezprostřední výhodu, ale předem se připravily na změnu, která byla dříve či později nevyhnutelná.

Bylo ukončení podpory Windows XP nevyhnutelné?

Teoreticky ne, ale Microsoft není charitativní organizace, aby na věky investoval do záplatování svého mimořádně úspěšného díla. Embéčko bylo ve své době taky velmi populární, ale nikdo snad nečekal, že na něj sežene originální náhradní díly i deset let od ukončení prodeje. Ovšem stejně tak nepropadal panice, že s ukončením prodeje originálních náhradních dílů jej musí okamžitě odstavit a přestat používat. Musel jen přijmout skutečnost, že se zvyšuje riziko poruchy a komplikace spojené s jejím odstraněním.

Když tolik uživatelů Windows XP používá, asi jim postačuje. Proč by tedy měli přecházet na nový operační systém? Vystavují se ti, kdo zůstanou u Windows XP, reálnému bezpečnostnímu riziku?
Ze všech stran nyní slyším otázku, zda je třeba ihned jednat a operační systém Windows XP nahradit. Moje odpověď vždy zní Ne, ale je třeba pečlivě zvážit rizika, která s sebou přináší užívání softwaru bez podpory. Možná namítnete, že software s sebou nese bezpečnostní rizika bez ohledu na podporu výrobce. Ano, ale je to stejné jako se zabezpečením bytu před zlodějem. Je přece rozdíl mezi situacemi, kdy občas omylem zapomenete zamknout, a kdy zásadně nezamykáte a ještě necháváte pootevřená okna. Vykrást vás mohou v každém případě, ale jistě tušíte, kdy si o nezvanou návštěvu doslova koledujete.

Ukončením podpory se riziko používání Windows XP jistě zvyšuje. Potenciální útočníci nyní získali větší motivaci, protože vědí, že jejich úsilí v odhalení nějaké bezpečnostní slabiny XP už nebude hatit výrobce vydáním záplaty. Berte proto ukončení podpory XP jako podnět k revizi své IT infrastruktury z hlediska bezpečnosti a kvality.

Obsahuje po letech existence a aktualizací Windows XP stále ještě chyby, které by mohly být vstupní branou nějaké hrozby z internetu?

Ano, je to velmi pravděpodobné s ohledem na výše uvedenou motivaci útočníků a současně míru rozšíření operačního systému, tedy počtu potenciálních obětí. Předpokládám, že brzy budou objevena zranitelná místa, ke kterým už nebude vydána záplata. Přesněji řečeno nebude vydána a distribuována zdarma cestou automatické aktualizace Windows. Je možné, že některé opravy vzniknou a bude možno je stáhnout a instalovat ručně. Takový způsob oprav ale nelze považovat za spolehlivý a bezpečný.

Obecně, i když trochu zjednodušeně, lze říci, že téměř každý software obsahuje chyby a zranitelná místa. Vždyť i softwarové vybavení v kosmickém programu, které je stokrát nebo možná tisíckrát testováno a prověřováno, už v několika případech selhalo. S rostoucí velikostí softwaru se pravděpodobnost chyby zvyšuje. Simulovat a prověřit chování softwaru za všech okolností je velmi obtížné a prakticky nemožné, pokud se prostředí, ve kterém je software nasazen, vyvíjí a mění.

Zde je ale vhodné připomenout, že nejvíce zranitelným místem bývá sám uživatel. Právě s jeho přispěním se škodlivý software často šíří a spouští v počítači.

Může obranu proti těmto nebezpečím poskytnout antivirový program?

Antivirové programy a další prostředky informační bezpečnosti (např. firewall) poskytují ochranu proti škodlivému softwaru, který je známý nebo identifikovatelný podle svého chování. Laicky řečeno poskytují ochranu proti jednodušším formám útoků. V případě útoků zacílených na nově objevená zranitelná místa operačního systému Windows XP budou jejich možnosti omezené.

Radil byste přejít na Windows 7 nebo Windows 8 nebo na zcela jiný operační systém?

Na tuto otázku nelze odpovědět obecně, protože každému uživateli bude vyhovovat jiné operační prostředí, s ohledem na aplikace, které používá. Jak jsem již zmínil, pro uživatele jsou podstatné aplikace, pro které má operační systém zajistit stabilní a bezpečné prostředí. Proto také považuji za zcela chybnou koncepci uživatelského rozhraní Windows 8, ve kterém se operační systém snaží být k uživateli blíže než aplikace, což je principiálně špatně a stojí za tím marketingové důvody. Inovace operačního systému by neměla řešit uživatelské rozhraní, ale provozní vlastnosti a funkce. To ale v žádném případě neznamená, že Windows 8 je špatný operační systém. Právě naopak. Jen si na jeho uživatelské rozhraní budou muset uživatelé zvyknout. Pro uživatele, kteří nyní používají Windows XP, půjde o radikální změnu.

Určitě bych chtěl všem doporučil, aby případnou změnu operačního systému, kterou vnímají jako vynucenou, brali jako příležitost zrevidovat, jak uspokojit své potřeby. Možná úplně jinak než výměnou kus za kus.

Doporučil bych zvážit vybavení složené z více zařízení, např. notebooku, tabletu a multimediálního přehrávače nebo herní konzole. Počítač s Windows je univerzální řešení, které v domácnosti zastane mnoho rolí od pracovního nástroje, zařízení pro přístup k internetu, komunikaci a multimediální zábavu až po výkonnou herní platformu.

Jenže zmíněná univerzálnost s sebou logicky přináší také kompromisy na všech stranách. Robustní operační systém, jako je Windows nebo Linux, vám nabídne řešení mnoha různých požadavků včetně toho, co jste v danou chvíli nechtěli, a toho, co jste nechtěli vůbec nikdy. Někomu taková univerzálnost může vyhovovat – co kdybych to přece jen někdy potřeboval. Pro jiného uživatele může být naopak výhodou pohotovost a jednoduchost, kterou známe především z tabletů a specializovaných zařízení. Mimochodem i na našem trhu se snad již brzy objeví počítače s operačním systémem Chrome, takzvané chromebooky a chromeboxy, které jsou vhodné pro uživatele, kteří využívají prakticky jen webové aplikace a služby.

Takže bych tuto otázku uzavřel stejně, jako jsem ji načal – každému bude vyhovovat něco jiného a vynucená změna je příležitost zvážit různé možnosti řešení vlastních potřeb.

Na co všechno je třeba myslet před přeinstalací na nový operační systém? Co všechno může přestat fungovat?

Záleží na tom, jaký operační systém si vyberete a zdali například nepůjdete cestou výměny stávajícího počítače za úplně jiná zařízení. Pokud máte na mysli přechod z Windows XP na aktuální Windows 8.1, můžete narazit na problémy se spuštěním některých starých aplikací, které bude třeba nahradit novějšími nebo úplně jinými. Právě proto upozorňuji, že nucenou změnu je možné brát jako výzvu a rozhlédnout se po různých alternativách.

Pozor, při instalaci nového operačního systému na starý počítač můžete narazit na problém s dostupností ovladačů pro některé součásti počítače (zvuková karta, grafická karta apod.).

Jaké možnosti operačního systému má uživatel v současnosti na výběr, řekněme pro stolní počítač nebo notebook?

Pokud hledáte nový operační systém pro počítač, na kterém nyní běží Windows XP, máte velmi omezené možnosti. Buď přejdete na novější verzi Windows, nebo na některou z distribucí Linuxu. Pro uživatele, kteří doposud pracovali s Windows, bych doporučil například distribuce Ubuntu a Linux Mint. Pro zvídavější bych doporučil Fedoru nebo Debian. Linuxových distribucí existuje mnoho. Další operační systémy (iOS, Android, Chrome OS) jsou prakticky pevně svázané s příslušným zařízením.

Záměrně jsem zde vynechal zmínku o dalších operačních systémech (např. OpenBSD, Solaris, OpenVMS atd.), které jsou podle mého názoru mimo dosah uživatele Windows XP.

Potřebují dnešní (a zítřejší) zařízení vůbec nějaký operační systém? Nestačil by většině jen internetový prohlížeč a přístup k on-line aplikacím?

Ano, potřebují. Operační systém je základní součástí architektury počítače. Zajišťuje, aby počítač vůbec bylo možno ovládat, a vytváří prostředí pro běh aplikací, kterým přiděluje systémové zdroje. Myšlenka operačního systému v podobě internetového prohlížeče, který umožňuje přístup k aplikacím a službám, dala vzniknout operačnímu systému Chrome. Ten tvoří, zjednodušeně řečeno, linuxové jádro a internetový prohlížeč Chrome.

S ohledem na způsob, jakým dnes většina uživatelů počítač používá, a současně rychle rostoucí množství webových aplikací a služeb jde o velmi perspektivní řešení. Na Chrome OS navíc funguje mnoho aplikací i bez připojení k internetu a nemusí nutně jít o aplikace poskytované on-line formou služby.

Poznámka na závěr

V souvislosti s ukončením podpory XP se objevují také otázky odpovědnosti tvůrce softwaru za vady jeho díla. Často a zcela chybně je přitom zmiňována paralela s odpovědností za vadu na zboží. Proto bych zde chtěl připomenout základní fakt, že software není zboží. Software je autorské dílo, ke kterému jeho autor uděluje práva k užívání v rozsahu daném licenční smlouvou. Takže žádná dvouletá záruka, žádná ochrana spotřebitele dle zákona. Software není předmětem spotřeby, software užíváte na základě smlouvy, kterou je užitečné si přečíst, než ji dvěma kliknutími při instalaci přijmete. Pokud si myslíte, že popsaný stav není správný, a máte výhrady ke srozumitelnosti a dostupnosti licenčních smluv, nejste sami. Snad se nad vyvážeností práv dodavatele a uživatele softwaru zamyslí zákonodárci v rámci revize autorského práva, které je při konfrontaci s realitou digitálního věku nejen slepé, ale ještě kulhá na obě nohy.

Více informací o problematice naleznete na www.SystemOnLine.cz
Připravil Tomáš Trojan