4. 11. 1899 proběhlo slavnostní otevření české Vysoké školy technické v Brně. V jedenáct hodin dopoledne se konalo slavnostní zahájení přednášek v provizorních prostorách v budově spolku Vesna a večer následoval slavnostní banket, který pořádal Čtenářský spolek a Spolek českých techniků v Markrabství moravském ve velkém sále Besedního domu.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
Celý článek...
-
Neodkládejte operaci šedého zákalu: základní zákrok hradí zdravotní pojišťovna
Brno, 10. června 2025 - Šedý zákal patří k nejčastějším onemocněním postihujícím seniory. Postupné zakalení oční čočky přitom může vést až k úplné slepotě. Dávno přitom neplatí, že by se šedý zákal měl „nechat uzrát“. Řešením je bezbolestný a šetrný ambulantní zákrok na Oční klinice NeoVize v Brně, jehož základní výkon hradí všechny zdravotní pojišťovny.
28. 10. 1934 byly v Brně-Bohunicích slavnostně otevřeny Sociální ústavy města Brna. Z původně velkorysého projektu chorobince a starobince, který musel být v důsledku hospodářské krize redukován, se podle projektu architekta Oskara Pořísky realizovaly pouze dva pavilony Sociálních ústavů města Brna zajišťující péči o staré a nemocné a mnohdy i nemajetné občany města Brna. V roce 1935 byl přistavěn a slavnostně otevřen další pavilon. Za druhé světové války sloužily pavilony Sociálních ústavů jako vojenský záložní lazaret. Činnost byla obnovena v dubnu 1945, k 1. lednu 1949 byly Sociální ústavy města Brna přejmenovány na Léčebnu pro choroby stáří, postupně byly přeměněny na kliniku infekčních chorob.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
27. 10. 1946 byl položen základní kámen k pomníku T. G. Masaryka. Slavnostního položení kamene v parčíku na místě zbořeného Německého domu na náměstí Rudé armády v předvečer státního svátku se zúčastnili kromě dalších oficiálních hostů v čele s náměstkem předsedy vlády Petrem Zenklem také příslušníci Masarykovy rodiny – dcera Alice a vnučky Anna a Herberta. Hlavní projev přednesl předseda Národního výboru města Brna Josef Podsedník.
Základní kámen k pomníku T. G. Masaryka měl být slavnostně položen již 28. října 1938 ke dvacátému výročí vzniku republiky, slavnost však zmařily mnichovské události a následný vývoj. Vítězný návrh architekta J. Fragnera a ak. sochaře V. Makovského vzešel z výtvarné soutěže vypsané městem 28. června 1937. K realizaci pomníku však nedošlo. Základní kámen se po nastolení komunistického režimu stal místem vyjádření symbolického odporu k režimu a perzekuce těch, kteří pokládáním květin tento svůj postoj vyjadřovali. V polovině 50. let 20. století byl proto kámen odstraněn a zničen.
www.encyklopedie.brna.cz
Základní kámen k pomníku T. G. Masaryka měl být slavnostně položen již 28. října 1938 ke dvacátému výročí vzniku republiky, slavnost však zmařily mnichovské události a následný vývoj. Vítězný návrh architekta J. Fragnera a ak. sochaře V. Makovského vzešel z výtvarné soutěže vypsané městem 28. června 1937. K realizaci pomníku však nedošlo. Základní kámen se po nastolení komunistického režimu stal místem vyjádření symbolického odporu k režimu a perzekuce těch, kteří pokládáním květin tento svůj postoj vyjadřovali. V polovině 50. let 20. století byl proto kámen odstraněn a zničen.
www.encyklopedie.brna.cz
13. 10. 1897 schválilo c. k. místodržitelství stanovy spolku „Český athletic club Hellas Brno“ – prvního českého sportovního klubu v Brně. Členem klubu (od r. 1899) a prvním vynikajícím sportovcem mezinárodní úrovně se stal legendární zápasník, vzpěrač a vrhač Gustav Frištenský. Klub se podle stanov měl věnovat „pěstování sportu athletického, tj. běh, chůze, skoky, zdvihání břemen, zápas řecko-římský, vrhání, ...“ i dalším sportovním disciplínám, včetně míčových her, cyklistiky, bruslení atd. Věnoval se však převážně atletice. Tento klub také pořádal první atletické závody v Brně.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
22. 10. 1937 byl slavnostně odhalen pomník Edwarda Babáka od Vincence Makovského, financovaný především z veřejné sbírky profesorů brněnské lékařské fakulty. Odhalen byl v předzahrádce Anatomického ústavu LF MU za účasti představitelů všech tří vysokých škol, na nichž Edward Babák působil (Masarykova univerzita, Univerzita Karlova a brněnská Vysoká škola zvěrolékařská). Babákův pomník byl několikrát přestěhován, po válce byl umístěn před budovou LF MU na Komenského náměstí (tam ho v roce 2000 nahradil pomník T. G. Masaryka) a pak v Joštově ulici.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
Na přední straně pergamenové listiny je portrét císaře Karla VI. Obsahem listiny je soupis zemských úředníků včetně krátké zprávy o zřízení zemského domu v době vlády Karla VI.. Tuto listinu na podnět zemského hejtmana Kounice sestavil zemský sekretář Panitz v srpnu 1727 a opsal ozdobným písmem Antonín Arnošt Eberhart. Ještě do konce téhož roku byla uložena do věžní makovice.
www.encyklopedie.brna.cz
13. 10. 2007 byl odhalen ve Šlapanické ulici v Brně-Slatině pomník W. L. Kigginse sestřeleného v říjnu 1944 nad Brnem. W. L. Kiggins je podle historiků jediným Američanem, který padl za druhé světové války v Brně. Trosky jeho stíhacího letounu P-51 B Mustang našli v jarních měsících roku 2007 pracovníci Moravského zemského muzea pod zemí v městské části Brno-Slatina.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
6. 10. 1904 se uskutečnilo první představení Elektrického divadla bratří Oesrů ze Žatce, které probíhalo v jejich vlastním stanu. Promítaly se rovněž snímky natočené v Brně: Jízda elektrickou drahou od divadla k Lamplovu mlýnu, Scéna u městského divadla a Velké náměstí. Stan byl postaven v místech dnešního náměstíčka u lázní v Kopečné ulici. Bratři Oesrové zde hostovali ještě 14. 8. až 4. 10. 1909.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
7. 10. 1486 vyšla první tištěná kniha v Brně. Stala se jí Agenda Olomucensis. Tato kniha ještě neměla titulní list, veškerá data jsou uvedena až na samém konci. Byla tištěna dvoubarevně s notovou osnovou, avšak noty se do ní musely zapisovat ručně. Tato vzácná kniha má 108 listů. Město Brno se stalo třetím městem (po Plzni a Vimperku), kde spatřila světlo světa tištěná kniha. Brno se může pochlubit asi 23 prvotisky, což je vlastně více než jedna třetina celé naší tiskařské produkce v 15. století. Knihtisk v Praze ožil až o rok později a tím se v roce 1486 město Brno stalo jediným knihtiskařským centrem ve střední Evropě.
www.encyklopedie.brna.cz
Strana 36 z 39
.jpg){kind=logo}
