Brno, 4. listopadu 2024 - Čtyřicet dva svíček na dortu možná právě dnes sfoukne první „dítě ze zkumavky“, které se narodilo v roce 1982 v tehdejším Československu. Chlapec byl nejen prvním dítětem narozeným pomocí umělého oplodnění v tuzemsku, ale i v celém tehdejším východním bloku.

Zásluhu na tomto počinu, od něhož 4. listopadu uplyne přesně 42 let, má brněnský gynekolog profesor Ladislav Pilka (†25. 10. 2014), tehdy vedoucí Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno na Obilním trhu. V současné době se v ČR prostřednictvím asistované reprodukce narodí asi 5 000 dětí ročně.

„Za 20 let to může být klidně dvakrát tolik,“ říká gynekolog MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis. Ten s „otcem dětí ze zkumavky“ prof. Pilkou dříve pracoval. „V 80. letech minulého století se díky reprodukční medicíně rodilo jen několik dětí za rok, nyní jsme na tisících. Toto číslo stále roste, přibližně o 10 % za rok,“ upřesňuje MUDr. Štelcl, Ph.D., člen Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.

Data zdravotních pojišťoven ukazují každoroční růst nákladů i počtu pojištěnců, kteří umělé oplodnění podstupují. Největší česká zdravotní pojišťovna v roce 2021 zaplatila přes 310 milionů korun za asistovanou reprodukci pro více než 7 400 pojištěnců. To je přibližně o 100 milionů korun a téměř 2 700 osob více než v roce 2016.

Zatímco zrození prvního českého dítěte ze zkumavky probíhalo kvůli nedostatku potřebného vybavení takřka na koleni, obor asistované reprodukce doznal v posledních letech prudkých změn.

„Metody odběru a oplodnění ženských vajíček se neustále zlepšují. Na rozdíl od průkopníků IVF nyní disponujeme standardizovanými kultivačními médii, známe mnohem lépe metabolismus embryí a máme mnohem dokonalejší inkubátory. Díky tomu dostávají současná embrya výrazně lepší šanci na to, aby se uhnízdila v těle matky. Úspěšnost umělého oplodnění v této době se s počátkem IVF v České republice vůbec nedá srovnávat. Obrovsky také poskočily možnosti genetického testování, díky nimž můžeme eliminovat riziko genetické zátěže potomstva v rodinách s dědičnou nemocí. Navíc na dveře klepe umělá inteligence, která se sice reprodukční medicínu teprve ‚učí‘, ale v nedaleké budoucnosti bude umět lépe než člověk vybrat ‚nejlepší‘ spermii nebo určit, které embryo má největší šanci na uchycení v děloze,“ popisuje odborník.

Mizí také stigmatizace, kterou neplodné ženy prožívaly a kvůli níž často fakt, že podstupují umělé oplodnění nebo mají „dítě ze zkumavky“, tajily. „Někdy se setkávám s dotazem, zda nejsou děti z umělého oplodnění častěji nemocné. Nyní už víme, že to tak není. Rodiče těchto ‚vymodlených‘ dětí ale bývají pečlivější a úzkostlivější ve výchově. Častěji svoje potomky nechávají sledovat v nejrůznějších poradnách ve srovnání s rodiči dětí počatých přirozeně,“ uvádí vedoucí lékař ReproGenesis.

Podle Českého statistického úřadu se loni v Česku narodilo přibližně 91 000 dětí, což je asi o 10 000 méně než v roce předchozím. Aktuální data naznačují, že letošek bude v tomto ohledu ještě chudší. Průměrný věk prvorodiček se pohybuje kolem 29,7 roku a stále roste. „Tento trend bohužel vidíme i tady. Věk prvně příchozích se pohybuje kolem 37 let, což je asi o 5 více než před 15 lety,“ dodává MUDr. Štelcl. Věkový faktor se tak stal nejčastější příčinou poruch plodnosti. Na rozdíl od minulosti, kdy ve statistikách vedla neprůchodnost vejcovodů následovaná mužským faktorem. Ve světě se první „dítě ze zkumavky“ – Louise Brownová – narodilo 25. července 1978.

Foto: Ingimage